15. ledna 2009
Dnes jsem se zamyslela nad Prchálkem:-) Kamarádka Hanka, která si s ním dnes psala na ICQ mu nevěřila, že se nehádáme a ještě víc nevěří tomu, že se ani nikdy hádat nehodláme:-) Proč taky? Přišla jsem na to... Na vzhled jsem já osobně nikdy moc nedala... (Ale i kdybych dala, tak Prchálek by mi rozhodně mezi prsty neproklouzl!!:-) Nepamatuju si, že bych na svého vysněného prince měla někdy konkrétní požadavky krásy... důležitější pro mě vždy byly vlastnosti a jeho povaha. Co se mi ale opravdu líbí, a čeho si na klukovi ze všeho nejdřív všímám jsou jeho ruce. Takže myslím, že už ani nemusím uvádět, že ty Prchálkovy jsou ze všeho nejkrásnější (a nejšikovnější:-) ! Teda i kdyby byly ohavné, oplzlé nebo třeba žádné... I tak bych nikoho jinýho než Prchálečka nechtěla, ale takhle.. To si ho musím hlídat dvojnásob:-) No a ty jeho kukadýlka... Kdykoliv se do nich podívám, tak mám pocit, že změnily barvu:-) Nejčastěji se ale lesknou pěkně dohněda a jsou strašně slaďoučký... nugátový až karamelový:-) Miluju Milku s nugátovou příchutí a ještě víc miluju karamelový Toffa... Kam se na ně ale hrabou Prchálkovy oči! Ale to nejkrásnější na něm je, že stejně tak nádhernou má duši a srdíčko. Nikdo není takový jako on a nikdy nikdo se mu nevyrovná. I kdyby stokrát chtěl. Takovýmto se totiž člověk nestane, takovým se už rodí... S takovým Prchálkem by se mohl chtít hádat snad jen úplný bláznen:-) Klofla sem holt toho nejlepšího, takže ostatní fuchtle mají smůlu. Nedám, nevyměním, nepronajmu, nepůjčím... Nic!! Hotové, vyřízené... :-)