12. ledna 2009
Jaký je víkend bez Prchálka? Žádný! :-) Takový víkend totiž neexistuje. Ikdyž jsem třeba nucena odjet od pátku do pondělí do Přemyslovic, zúčastnit se kamarádčina maturitního plesu a být tak od něj cca 118 km daleko, Prchálek je stále se mnou:-) Už v autobuse směr Prostějov-Přemky celou cestu hustím do libovolného Přemyslováka, kterej si vedle mě přisedne, jakýho mám super Prchálka. Jak je na mě hodňoučkej a jak mi dělá jednu radost za druhou a že bych ho samozřejmě ani omylem nevyměnila!! Co je to taky za hloupost... Koho by to napadlo, vyměňovat takový zlatíčko a jedinou mou velikánskou Lásku:-) Už jen doufat, aby nechtěl vyměňovat Prchálek... No, ale jdeme dál. Sotva přijdu domů, téma hovoru je stále stejné. Nekonečné a nevyčerpatelné... Zkrátka Prchálek :-) Jelikož naši i ségra bývají většinou naladěni na stejnou notu, tak vzpomínání na Prchálka, myšlení na Prchálka, vyprávění o Prchálkovi apod. nám bez problému vystačí po dobu celé návštěvy:-) No a o nedělních žranicích u babičky se snad ani nemusím zmiňovat, to je to samé v bledě modrém:-) No co, babičku taky zajímá, co je nového v mém životě zvaném "Prchálek":-) Klidně ráda všechno převykládám do třetice... No a aby toho nebylo málo, tak na maturitním plese mé spolužačky se nás čistou náhodou sejde opět pár užvaněných a zvědavých hlav, takže téma Prchálek je světedivse stále nevyčerpané :-). No a tak to tak nějak vždycky u toho povídání rychle uteče, že už je konečně čas, vrátit se zase zpátky k Prchálkovi. Jelikož v autobuse do Frýdku-Místku znám jen málokoho, tak si o něm chvilku musím povídat sama se sebou. To mi ale nedělá žádné větší problémy... Aby taky jo, když už to mám za ten víkend všechno tak dokonale naučené ;-)