19. dubna 2009
Stali se z nás tyrani! Přitom jsme s Prchálkem jindy tak dobrosrdeční a mírumilovní, ale dnes jsme málem zamordovali našeho nejmilejšího ušáčka Bobíška. Všechno to zavinila otravná Eicul, která běhala s Prchálkem od zverimexu ke zverimexu a hustila do něho ať koupí vodítko a postrojek pro Bobíška. Prchálek o tom napřed nechtěl ani slyšet, ale nakonec si dal říct, poptal se prodavačky a po doporučení odkoupil 1 kus zeleného vodítka s postrojkem za baj vočko 120 vočí. Eicul už v autě cestou z Ostravy nadrženě ohmatávala vodítko a těšila se až ňufáka vezmou na travičku a on si tam bude pěkně hopkat, papkat a lebedit... ale nakonec to dopadlo všechno úplně jinak! Když jsme přijeli domů a chtěli Bobíškovi postrojek nasadit, tak sebou cukal, mlátil, kopal, škrábal.. Mrskal sebou a utekl se schovat za schody. Měli jsme zapnutou jen první část postrojku a ta druhá se nám nedařila ani na další dva nebo kolik pokusů... Nakonec jsme se rozhodli to vzdát a ušáčka už dál netrápit. Dýchal chudák jako o život a celý byl nějaký na pokraji zhroucení. Eicul pak ale donesla zezhora plyšáka, na tom si nacvičila zapínání a už byla ready vyzkoušet to opět na Bobkovi. Nakonec se to zadařilo a všichni byli spokojeni.. ale jen na chvilku
:-). Jelikož když se vyklepaného Bobíška podařilo dostat ven na travičku, tak si sice roztomile ťapkal a bylo vidět, že si to užívá... ale když už jsme si říkali, že se pomalu vrátíme domů, tak jsme spatřili na Bobiškovym kožíšku vetřelce! Obludné klíště!! Hned jsme drapli Bobíška i s klecí a letěli s ním domů, tam jsme se mu snažili posundávat asi 5 klíšťat, které mu z kožíšku začaly postupně vylézat a on chudák nechápal co se děje.. Byl úplně vyplašenej a utíkal před náma, jako před největšíma tyranama. Nakonec si ani ty klíšťata nenechal vytahat, zalezl pod schody a tam trucoval a nenechal se nalákat na lautr žádnou dobrůtku... Bylo to fakt vážný! My jsme to teda vzdali, šli jsme s Prchálkem kalit a grilovat na zahradu a až se čumák uklidnil, tak jsme ho teprve šoupli do klece. Do postrojku už ho rozhodně rvát nebudeme a procházky teď taky oželíme.. Protože to fakt nestojí za to! Jo a jen tak mimochodem jsme dnes měli cestou z Ovy první letošní McDonaldovskou jahudkovou zmrzlinku.... Jahoda, lahoda! :-))