10. dubna 2009
Stává se běžně, že když se Prchálek pustí do jídla, tak mu do toho zaručeně dřív nebo později někdo zavolá. Je to už jeho úděl, že si žádné jídlo nikdy nesní v klidu :-). Dnes to ale stálo obzvlášť za to... Dali jsme si s Prchálečkem zmrzlinku.. Já ji pomlsávala na balkoně, kde jsem s Bobíškem vegetila a Prchálek ji papkal na gauči, kam si přenesl notebook. Sotva se pustil do jídla, tak z balkonu slyším melodii jeho stříbrného telefonu... Prchálek vybuchl smíchy, ale mně to přišlo už úplně normální... Do toho ale během pár vteřin zazvonil druhý Prchálkův telefon - teňoučký. A teprve když zvonily oba zaráz :-), tak jsem vybuchla smíchy i já.. To už bylo fakt moc! :-D Ale to má Prchálek za to, že mě fotí, jak jsem usnula u "Prasátka" s ovladačem v ruce :-)))