16. března 2009
Už mě přestává bavit to věčný vypisování o pavoucích... Proto dnes jen stručná zmínka o tom, jak mi miláček zachránil život! Přišla jsem z autoškoly (teda Prchálek mě dovezl, hodňousek :-) a šla se do ložnice převlíct. Hned jak jsem otevřela dveře tak jsem ztuhla... na stěně přímo naproti mně stála nepopsatelná obluda! Sklepní kousek.. Dlouhé tlusté černé nohy dosahující s tělem velikosti dlaně. Fůůůj!! Letěla jsem ihned dolů pro Prchálka a už cestou jsem z dálky křičela že mám infarkt z šílené obludy a jestli by to monstrum mohl nějak zlikvidovat :-). Miláček už mě tak nějak zná, takže ani neremcal, že má rozdělanou aukci a ihned mi upaloval splnit mé jediné zoufalé přání! Nabral ho na lopatku a vyhodil z okna.. Je pravda, ze bych byla radši, kdyby ho rovnou zamáčkl, ale už jsem se smířila s tím, že Prchálek zvířátka nevraždí :-). Couž, ale i tak to má u mě!!!! Čím víc pavouků vyhodí z okna, tím víc a víc ho miluju :-) (ikdyž o moc víc už to teda nejde...). No a tak pomalu začínám chápat realitu, že nuladvěstějednička je domeček jako každý jiný a s počtem pavouků se s třetím patrem bytu nedá srovnávat... :-)