15. března 2009
Dnes se v podstatě nic obzvlášť zajímavého nedělo... Akorát Prchálek mě odpoledne opustil a jel si sám zvesela na výkupy do Ostravy a Kopřivnice a kdoví kam ještě:-). Já jsem mezitím doma prováděla "posobotní" neboli nedělní úklid... Hlavní fází této akce bylo tzv. "odpavoučení" naší milované nuladvěstějedničky:-D Nenechala jsem nic náhodě.. začala jsem pěkně kuchyní, tam jsem našla dobře ukrytou skříňku s neidentifikovatelnými předměty pozústalými od předchozích nájemníků... O věci až tak nešlo, ty se šouply do krabice a do sklepa, ale skříňka sama o sobě byla dosti pofidérní... Jakási rohová nebo co, takže dovnitř v podstatě nebylo kvůli stínům nic vidět, jen tma... Měla jsem podezření, jestli tam nemají pavouci rej, tak jsem si zprovoznila svůj starý siemens se svítilnou jako baterku a pěkně jsem si na to posvítila.. nikde nikdo, jen sem tam malá pavučinka, tak jsem to všechno zlikvidovala a měla kus práce za sebou:-). Jako další přišla na řadu koupelna. Tam jsem už měla dva jasné favority, na které jsem s vysavačem nastoupila jako první, bez sebemenšího zaváhání... Vcucla jsem je dovnitř i s jejich pavučinkami, aby se ve vysavači cítili jako doma a šlo se na další štaci - schodiště. Když jsem pár dní dělala sklapovačky na kožešině v mezipatře, tak jsem si nemohla nevšimnout, jaký je pod schody bordel a kolik je tam pavučin... Dnes jsem to nenechala náhodě. Když už jsem byla v ráži, tak jsem drapla vysavač a všechen čurbes pod schody jsem postupně povysávala... Když jsem byla asi v polovině, tak se stalo něco strašného! Z míst, kde jsem právě vysávala, se něco obrovského a černého šílenou rychlostí sesunulo dolů, neznámo kam. Měla jsem podezření na megamonstrózní tarantuli, tak jsem mrskla s vysavačem a upalovala co mi nohy stačily... Po pár minutách jsem se ale začala ujišťovat, že pavouk takové velikosti se v naší nuladvěstějedničce nemůže vyskytovat, bo i film Arachnofóbie by na něj byl hrdej, tak jsem teda nakonec i zbytek "podschodiště" dokončila:-). Myslela jsem, že akce "odpavoučení" je konečně za mnou, ale když jsem šla dolů do sklepa zapnout pračku, tak se v koutku rozvaloval spíše menší ale zato neuvěřitelně ošklivý pavouček. Chvilku jsem uvažovala jestli ho nenechat žít, ale nakonec jsem se rozhodla uchopit krabičku s pracím práškem a jednou smrtící ranou ho přimáčknout. Pavouk se zkroutil do klubíčka a já s hned lepším pocitem zapla pračku. Když jsem se ale po půl hodině vracela pro vyprané prádlo, tak jsem nevěřila svým očím! Ten drzoun se z mého útoku oklepal, popošel si o půl metru vedle a z vesela se tam dál rozvaloval. To už jsem chytla nerva, popadla krabičku od pracího prášku a nehorázným způsobem toho šmejda rozmasakrovala!! Taky jsem se pak pěknou chvilku snažila neboštíkovy vnitřnosti, nožičky a kdoví co ještě odstranit z oné vražedné krabičky:-). Ale po dni zaměřeném na odpavoučení naší domácnosti to byl pocit opravdu vítězoslavný! :-)